Balíme na Šumavu!

Jak z předchozího článku, tak z našeho instagramu jistě tušíte, že Holky u batche se s offline bookclubem chystají na výpravu. V zákulisí se s děvčaty, která se budou této akce účastnit, velmi intenzivně připravujeme a spřádáme plány na to, jak si to co nejlépe užít, především suchou nohou a s plným břichem. Nicméně přestože se podle mě na hikovací úrovni můžeme většinově považovat zatím spíše za pre-intermediate (mírně pokročilé), rozhodla jsem se pro vás sepsat malého průvodce balením na zimní (nepřespávací) výpravu do přírody.

Rovnou uvedu na pravou míru, že výprava nebude kalendářně zimní, nýbrž pozdně podzimní. Kdo jste ale někdy na Šumavě na přelomu listopadu a prosince byl, určitě mi dáte za pravdu, že zatímco ve městech si pořád hrajeme na podzim, šumavskou přírodu už dávno pevně svírá zima, která ji nepustí dřív než v následujícím roce. A i přestože se na poměry Holek u batche jeví předpověď počasí na příští týden až nezvykle příznivá – přes den kolem 5 °C –, je třeba v zájmu hikerské pohody počítat s nevyzpytatelností počasí.

Expedici Ignis fatuus plánujeme bez nocování venku. Částečně proto, že jsme s sebou pozvaly naše spolučtenářky a nechtěly jsme v žádném případě potenciální zájemce odradit tím, že by si museli pořizovat zimní výbavu na nocovačku, částečně proto, že spát pod sněhem je pro většinu lidí pořádný výstup z komfortní zóny a ne vždycky je na to nálada u všech zúčastněných. To, že nemusíme tahat spacák, karimatku a zásoby vody na dva dny navíc vcelku zásadně uleví našim zádům (a dá taky prostor naší rozmařilosti, vzít si pár věcí, které bychom třeba nebraly, abychom si zbytečně nezvyšovaly zátež). Pojďme se tedy ale podívat, co si ale sbalit určitě musíme!

Jak už jsem zmínila, blíží se zima, počasí v horách je nepředvídatelné a naše trasa mnohde daleko od civilizace. V Krkonoších – vím, že to jsou jiné nadmořské výšky – mě jednou zastihla sněhová bouře koncem září a je to sakra nepříjemný. Proto je nutnost, vzít si s sebou funkční oblečení, ideálně i náhradní kusy, hlavně ponožky. Snad každý hiker má nějakou svou oblíbenou značku. Tou mojí je Patagonia, kterou velmi příznivě hodnotí web Good on you a která používá materiály s nižším dopadem na životní prostředí a ctí zásady dobrých životních podmínek zvířat. A věci od ní jsou krásný – říkejte si, co chcete!

Obecně se hodí kombinace nepromokavých svršků a základu například z merino vlny (zahřeje a současně pohltí nadbytečnou vlhkost). Kdo nemá nepromokavé boty, tomu doporučuju pořídit alespoň nepromokavé ponožky. Sama jsem ovšem v zimním období spíš zastáncem první varianty. Mokrá a následně zmrzlá bota umí hikerovi na čele udělat pořádný vrásky. Míša by mohla vyprávět!

S tím souvisí i moje další doporučení co s sebou, a tím je izotermická záchranná fólie. Je lehoučká, skladná, levná a má fakt všestranný využití. Hodí se nejenom k zabránění úniku tělesného tepla v případě úrazu, ale vcelku účinně může zachránit nohy ve zmrzlých botách (ozkoušeno za vás, děkovat nemusíte). Seženete ji do stovky a můžete ji klidně schovat do kapsy. Já tenhle life-hack doplňuju vždycky o malou cestovní lékárničku Trek First Aid Kit od firmy Lifesystems. Štěstí přeje připraveným. Jen tedy pokud do ní tak jako já občas nouzově saháte i doma, je fajn ji pravidelně doplňovat o chybějící materiál. Přiznávám bez mučení, že gázou z trekové lékárničky mám aktuálně zakrytou sklenici s kombuchou.

Další téměř životně důležitou věcí je baterka, (nabitá) powerbanka a offline mapa. V tomhle jsem trochu nerd a málokdy vyrážím na cestu bez papírový mapy. Zvlášť když jde o treky v horách a v lesích. Navíc mapy od Klubu českých turistů jsou naprosto skvělý a dotvoří tu pravou cestovatelskou atmosféru.

A pak je tu samozřejmě kafe a jídlo. Chtělo by se možná říct, že v případě, kdy nebudeme přespávat venku, není životně důležitý, ale je. Dobrá nálada se totiž v případě Holek u Batche zásadně odvíjí od množství vypité kávy a uspokojených chuťových pohárků. Nepřejte si vidět ty výrazy, když není za celej den na cestě teplý jídlo nebo kafe. Já jsem si hodně oblíbila dehydrované (mrazem sušené) pokrmy od polské značky Lyo Food, ale v případě, kdy nebudeme muset naplnit krosny spacákem a dalšími nocovacími proprietami, bude určitě prostor i pro vyšší kulinařinu.

Každá máme svůj vařič, každá jiný (někdy je pro vás určitě porovnáme). Do mojí výbavy patří Warg Flametower od českých výrobců z 4campingu, u kterého mě neskutečně baví skladnost a jeho celková estetičnost. Rozhodně je to jedna z mých nejoblíbenějších hikerských věcí a procestoval toho se mnou už hodně. K němu mám malou kartuši (110 g) a měkkou skládcí láhev na vodu. Na tu taky nedám dopustit, protože zabere jen tolik místa, kolik je v ní vody. V zajišťování kávových zrnek se většinou střídáme a máme různá náčiní, pro přípravu.

Denča má cestovní aeropress, já zase termosku s vestavěným 'překápkem' Wacaco Cuppamoka, ze který se dá vykouzlit 300 ml kávy, kterou navíc nemusíte vypít hned, protože má dobře těsnící víčko. Malé papírové filtry z přírodních dřevních vláken se k ní dají dokoupit v krabičkách po stovce v kdejakém outdoorovém obchodě.

Kromě všech výše uvedených nezbytností si sebou beru malý kompaktní foťák, abych si zbytečně nevybíjela mobil, čtečku (ta je teda nedocenitelná hlavně na delších túrách, protože je lehoučká a nepotřebujete si na ni logicky svítit baterkou) a deník, protože foťák nikdy nemůže zachytit všechny pocity z cest. To jsou samozřejmě všechno věci, bez kterých se dá obejít. Otázkou ale je, jestli se bez nich obejít chceme. Bez čtení a batche bychom to totiž nebyly my.

Co si berete na cesty vy a jakou přípravu kávy na trecích máte nejradši? Napiště nám na náš instagram! Samozřejmě se můžete těšit na dokumentaci z Expedice Ignis fatuus.